Přemyslovská epopej

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Vede obratná diplomatická jednání a bojuje s mečem v ruce. Třicet let trvá jeho boj, než se mu podaří zemi ovládnout a sjednotit.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Přemyslu I. Otakarovi se po letech obratné diplomacie i bojů podaří získat Zlatou bulu sicilskou, čímž stvrdil nárok na dědičnou vládu svého syna. "Jednooký král" Václav I. (o oko přišel v mládí při honu) se na tento úkol připravuje od útlého dětství, je korunován již za života svého otce a po jeho smrti v roce 1230 se sám ujímá trůnu. Buduje královský dvůr, snaží se ovládnout rakouské území a překonat rodinné problémy.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.